Štítek: kalibrace

Už nějakou dobu jezdím po vlastech českých a kalibruji různé monitory u fotografů, grafiků, návrhářů a jiných lidiček, co potřebují mít jistotu, že to, co vidí na monitoru se alespoň dostatečně blíží k pravdě. iMac je zajímavý počítač, cenově přijatelný a proto se na grafiku, video a foto dost používá. I nás čeká v nedaleké budoucnosti výměna staré, i když stále ještě velmi dobré G5ky za něco nového a tak mne docela potěšila zakázka na kalibraci dvou ani ne půl roku starých imaců 24″.

Asi bych měl nejdřív popsat, jak taková kalibrace se softwarem i1Match vypadá. Nejprve se nastavuje správná úroveň kontrastu, kdy na monitoru nastavíte maximální kontrast a podle údajů naměřených spektrofotometrem doladíte správnou hodnotu. Poté se nastavuje barevná teplota bílého bodu – pro předtiskovou přípravu to je 5000°K, na tuhle barevnou teplotu jsou nastavena i normovaná světla. Na monitoru nastavíte barevnou teplotu a spustíte měření. Spektrofotometr změří, kolik je tam doopravdy a vy to doladíte co nejblíž požadované hodnotě. Nakonec se podobným způsobem nastaví jas aby dosáhl doporučenou hodnotu luminance.

Tohle všechno se dělá hlavně proto, aby se nemusely dělat příliš razantní korekce v LUT grafické karty. Pak se pustí vlastní měření, kdy program pouští na obrazovku různé barvy a spektrofotometr je měří. Srovnáním vyslaných a naměřených hodnot se vypočtou odchylky, na základě kterých se vygeneruje ICC profil moniotoru, který popisuje jeho chování a systém správy barev je pak schopen korigovat barvy tak, aby byly na obrazovce co nejsprávnější.

iMac 24″ je počítač, který má vše v jednom. Displej i základní desku. Je to pohodlné, nemusíte mít po stole dráty, vypadá dobře. První problémy ovšem nastaly když se u zákazníka zjistilo, že snad jediné, co se dá u displeje iMacu ovládat, je jas a tém pádem spadá do „méněcenné“ kategorie laptopů. Ani po delším výzkumu jsme nenašli nic, čím by se dal ovlivnit kontrast a barevná teplota displeje. Při měření se zjistilo, že oba iMacy mají jíž z výroby kontrast nastavený naštěstí správně a že nevadí, že nejde nastavovat. S barevnou teplotou to je horší, byla ale hodně mimo. U jednoho kusu nějakých 9000 Kelvinů a to už je velký rozdíl. Navíc u jednoho stroje bylo třeba nastavit jas na úplné maximum a stejně se ještě nedosáhla potřebná hodnota, u druhého se jas musel naopak stáhnout skoro na úplné minimum. Tak velké rozdíly mezi jednotlivými výrobky téhož typu a výrobce jsem ještě nepotkal. To vše samozřejmě neznamená, že by se nedaly tyto monitory nakalibrovat, ale znamená to poměrně razantní korekce přenosové křivky v grafické kartě, z čehož vyplývá nutné omezení zorbazovaných odstínů barvy. Například ke korekci barevné teploty u jednoho z měřených iMaců bylo nutné potlačit maximální hodnotu modré barvy z 255 na maximálně 205.

Přesto byly po kalibraci kontrolním měřením – validací monitoru zjištěny minimální odchylky od správných hodnot, v průměru pod 1 a zároveň drobné rozdíly v různých místech dospleje.

Resumé – iMac se po kalibraci dá použít na grafickou práci, fotografii a video, ale i tak lze lepší výsledky dosáhnout připojením dalšího – plnohodnotného grafického monitoru.