iMac a kalibrace displeje

Už nějakou dobu jezdím po vlastech českých a kalibruji různé monitory u fotografů, grafiků, návrhářů a jiných lidiček, co potřebují mít jistotu, že to, co vidí na monitoru se alespoň dostatečně blíží k pravdě. iMac je zajímavý počítač, cenově přijatelný a proto se na grafiku, video a foto dost používá. I nás čeká v nedaleké budoucnosti výměna staré, i když stále ještě velmi dobré G5ky za něco nového a tak mne docela potěšila zakázka na kalibraci dvou ani ne půl roku starých imaců 24″.

iMac 24" s "posledním" displejem
iMac 24 s posledním displejem. To souhlasí 🙂

Asi bych měl nejdřív popsat, jak taková kalibrace se softwarem i1Match vypadá. Nejprve se nastavuje správná úroveň kontrastu, kdy na monitoru nastavíte maximální kontrast a podle údajů naměřených spektrofotometrem doladíte správnou hodnotu. Poté se nastavuje barevná teplota bílého bodu – pro předtiskovou přípravu to je 5000°K, na tuhle barevnou teplotu jsou nastavena i normovaná světla. Na monitoru nastavíte barevnou teplotu a spustíte měření. Spektrofotometr změří, kolik je tam doopravdy a vy to doladíte co nejblíž požadované hodnotě. Nakonec se podobným způsobem nastaví jas aby dosáhl doporučenou hodnotu luminance.

Tohle všechno se dělá hlavně proto, aby se nemusely dělat příliš razantní korekce v LUT grafické karty. Pak se pustí vlastní měření, kdy program pouští na obrazovku různé barvy a spektrofotometr je měří. Srovnáním vyslaných a naměřených hodnot se vypočtou odchylky, na základě kterých se vygeneruje ICC profil moniotoru, který popisuje jeho chování a systém správy barev je pak schopen korigovat barvy tak, aby byly na obrazovce co nejsprávnější.

Souprava i1 proof pro měření a kalibraci
Souprava i1 proof pro měření a kalibraci

iMac 24″ je počítač, který má vše v jednom. Displej i základní desku. Je to pohodlné, nemusíte mít po stole dráty, vypadá dobře. První problémy ovšem nastaly když se u zákazníka zjistilo, že snad jediné, co se dá u displeje iMacu ovládat, je jas a tém pádem spadá do „méněcenné“ kategorie laptopů. Ani po delším výzkumu jsme nenašli nic, čím by se dal ovlivnit kontrast a barevná teplota displeje. Při měření se zjistilo, že oba iMacy mají jíž z výroby kontrast nastavený naštěstí správně a že nevadí, že nejde nastavovat. S barevnou teplotou to je horší, byla ale hodně mimo. U jednoho kusu nějakých 9000 Kelvinů a to už je velký rozdíl. Navíc u jednoho stroje bylo třeba nastavit jas na úplné maximum a stejně se ještě nedosáhla potřebná hodnota, u druhého se jas musel naopak stáhnout skoro na úplné minimum. Tak velké rozdíly mezi jednotlivými výrobky téhož typu a výrobce jsem ještě nepotkal. To vše samozřejmě neznamená, že by se nedaly tyto monitory nakalibrovat, ale znamená to poměrně razantní korekce přenosové křivky v grafické kartě, z čehož vyplývá nutné omezení zorbazovaných odstínů barvy. Například ke korekci barevné teploty u jednoho z měřených iMaců bylo nutné potlačit maximální hodnotu modré barvy z 255 na maximálně 205.

Přesto byly po kalibraci kontrolním měřením – validací monitoru zjištěny minimální odchylky od správných hodnot, v průměru pod 1 a zároveň drobné rozdíly v různých místech dospleje.

Resumé – iMac se po kalibraci dá použít na grafickou práci, fotografii a video, ale i tak lze lepší výsledky dosáhnout připojením dalšího – plnohodnotného grafického monitoru.